Příběh dvou ekonomik
Švédsko a Česko, dvě země se stejným počtem obyvatel i „socialistickou“ minulostí v posledních dvou desetiletích napsaly dva velmi rozdílné příběhy. Švédsko se stalo evropským technologickým tygrem, zatímco Česká republika, přes všechny své úspěchy, stále hledá cestu k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou.
Švédská ekonomika zaznamenala v letech 2000-2023 průměrný roční růst 2,3%, zatímco česká ekonomika rostla průměrným tempem 2,1%. Na první pohled podobná čísla, ale důležitý je kontext.
Česko, by mělo jako výrazně chudší země Švédy dohánět, nikoliv se od něj vzdalovat.
Rozdíl je nejvíce patrný v počtu tzv. unicornů - startupů s hodnotou přes miliardu dolarů. Švédsko se může pochlubit impozantním počtem 10 unicornů, včetně globálních značek jako Spotify, Klarna či Northvolt. Česká republika má zatím pouze dva - Rohlik Group a Productboard. Tento rozdíl není náhodný - je přímým důsledkem rozdílného přístupu k podpoře začínajících firem a jejich zaměstnanců.
Zaměstnanecké akcie jako katalyzátor změny
Stockholmská burza má tržní kapitalizaci přesahující 1 bilion EUR s více než 300 kótovanými společnostmi. Oproti tomu pražská burza dosahuje kapitalizace pouze kolem 35 miliard EUR a cirka 50 kótovaných titulů. Tento markantní rozdíl ukazuje na hlubší strukturální rozdíly v obou ekonomikách.
Jedním z klíčových nástrojů švédského úspěchu je jejich systém zaměstnaneckých akcií (KPO). Od jeho zavedení došlo k výraznému nárůstu počtu technologických startupů. Více než 70% švédských technologických firem nabízí svým zaměstnancům nějakou formu akciové participace.
Jak funguje švédský systém KPO
Švédský systém kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí (KPO) je daňově efektivní nástroj pro startupy, jak nabídnout zaměstnancům podíl ve firmě. Program je určen pro společnosti mladší 10 let s méně než 150 zaměstnanci a obratem pod 280 milionů švédských korun, které nejsou na burze.
Hlavní výhodou je úplné osvobození od daně v momentě udělení i uplatnění opcí. Zaměstnanec platí pouze daň z kapitálových výnosů při prodeji akcií. Zaměstnavatel neodvádí žádné sociální pojištění. Podmínkou je minimální doba držení opcí 3 roky.
Příležitost pro Českou republiku
Česká republika má všechny předpoklady následovat švédskou cestu. Máme vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, silnou technickou tradici a strategickou polohu v srdci Evropy. Co nám chybí, je moderní systém motivace zaměstnanců prostřednictvím podílu na úspěchu firmy.
Implementace švédského modelu by mohla přinést významné změny. Analýzy ukazují, že firmy se zaměstnaneckými akciovými programy vykazují v průměru vyšší produktivitu práce i vyšší míru inovací.
Vezměme si opět příklad ze Švédska a společnosti Spotify. Díky štědrému programu zaměstnaneckých akcií se mnoho jejích prvních zaměstnanců stalo milionáři. Tito lidé následně založili nebo investovali do nových startupů, čímž vznikl pozitivní cyklus inovací a růstu. Podobný příběh se odehrál u společnosti Klarna, kde zaměstnanecké akcie pomohly přilákat špičkové talenty z celého světa.
České společnosti jako Avast (nyní součást Gen Digital) ukázaly, že i z České republiky lze vybudovat globální technologické lídry. Se správně nastaveným systémem zaměstnaneckých akcií by takových příběhů mohlo být mnohem více.
Transformace ekonomiky
Švédsko prošlo v posledních třech dekádách významnou transformací z převážně průmyslové ekonomiky na ekonomiku založenou na inovacích a službách. High-tech sektor zde zaznamenal výrazný růst a stal se důležitou součástí švédského hospodářství. Česká republika má podobný potenciál - ačkoliv je její high-tech sektor zatím méně rozvinutý, se správnými nástroji by mohl významně posílit svůj podíl na ekonomice.
Česká vláda se pokusila situaci řešit novelou platnou od 1. ledna 2024, která posouvá splatnost daně a pojistného až na okamžik prodeje akcií. Ačkoliv je tento krok správným směrem, stále zůstává několik zásadních problémů. Zaměstnanci jsou zatíženi kombinovanou sazbou daně a pojistného ve výši cca 45 procent, což je dvojnásobek oproti běžné praxi v západní Evropě.
Vzniká zde paradoxní situace - zatímco majitel firmy může při prodeji využít osvobození od daně do 40 milionů korun (po splnění tříletého časového testu) a nad tuto částku platí pouze 15% nebo 23% daň, zaměstnanec čelí mnohem méně výhodným podmínkám. V praxi tak zaměstnanecké akcie nepředstavují žádný skutečný benefit.
Nová úprava dokonce zhoršila situaci některým zaměstnancům firem kotovaných na burze. Ti by v mnoha případech preferovali okamžité zdanění při nabytí akcií, místo toho jsou nyní nuceni platit 45% daň z budoucích kapitálových výnosů. Tato disproporce jasně ukazuje, jak vzdálená je současná česká legislativa od moderních trendů v oblasti zaměstnaneckého vlastnictví.
Proč právě zaměstnanecké akcie?
Zavedení švédského modelu zaměstnaneckých akcií není jen technickou změnou legislativy - je to cesta k fundamentální proměně české ekonomiky. Je to příležitost posunout se od modelu "montovny Evropy" k ekonomice založené na inovacích a vysoké přidané hodnotě.
Švédský příklad ukazuje, že správně nastavený systém může během jedné generace transformovat i socialistický skanzen, kterým Švédsko před 30ti lety bylo. Česká republika má nyní jedinečnou příležitost následovat tento úspěšný model a vytvořit podmínky pro vznik nové generace úspěšných českých firem a podnikatelů.