Flexicurity: Inovativní koncept pro fungování pracovního trhu, jehož pojmenování vzniklo spojením anglických slov "flexibility" a "security", tedy "pružnost" a "ochrana".
Cílem je vytvořit dynamický pracovní trh, který pružně reaguje na ekonomické změny, a zároveň poskytuje zaměstnancům potřebnou jistotu a ochranu.
Pružnost i jistota
Flexicurity je integrovaná strategie, která se snaží skloubit potřeby zaměstnavatelů i zaměstnanců na moderním trhu práce. Jejím základním principem je kombinace flexibility pracovněprávních vztahů s jistotou pro zaměstnance.
Ale co přináší flexibilita zaměstnancům? Ono je totiž celkově pro ekonomiku dobré, když zaměstnanec přiměřeně často mění práci. A většinou i pro samotného zaměstnance. Obvykle si totiž sáhne na vyšší pozici a lepší mzdu, a profesně roste. Česká republika je hluboce pod průměrem krátkodobých změn zaměstnání Evropské unie. Současná nedostatečná flexibilita je dána i tím, že při změně zaměstnání potřebuje člověk více času na hledání nového dobrého místa; u nás ale "spadne" do nízké a krátké podpory, a často nemá rezervu. Je stresovaný, cítí se nedostatečně a rozhodně jej nic moc nemotivuje. Bojí se změny. Lidé pak zůstávají na svém místě, protože chtějí horší pomyslnou jistotu, i když "mají na víc", a to jak profesně, tak mzdově. Tím pak mohou i zakrnět, a vlastně zbytečně, nerozvíjejí se, protože narážejí u daného zaměstnavatele na svůj strop profesního růstu (místa "nad sebou" jsou už obsazena). Ztrácejí sebevědomí a chuť.
A právě flexicurity umožňuje na jedné straně zaměstnavatelům pružněji reagovat na měnící se ekonomické podmínky, například snadnějším najímáním a propouštěním zaměstnanců. Na druhé straně poskytuje zaměstnancům větší jistotu v podobě štědřejší podpory v nezaměstnanosti a aktivní pomoci při hledání nového zaměstnání.
Tento model se úspěšně uplatňuje již třicet let v Dánsku a postupně se o něj zajímají i další evropské země, včetně České republiky.
Klíčové prvky flexicurity
Flexicurity stojí na několika základních pilířích:
a) Méně regulovaný trh práce: Umožňuje zaměstnavatelům pružněji reagovat na ekonomické změny.
b) Snadnější zakládání a rušení firem: Podporuje podnikatelské prostředí a dynamiku trhu.
c) Vyšší výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti: Stát investuje do programů, které pomáhají nezaměstnaným přizpůsobit se potřebám pracovního trhu a najít novou práci. Investuje do lidí, kteří např. vyjednají s firmou, jak dotyčnému nezaměstnanému vyjít vstříc, třeba zkrácením úvazku.
d) Vyšší podpora v prvních měsících v nezaměstnanosti: Jedná se zhruba o 80% předchozího platu (se stropy a omezeními) po krátkou dobu prvního měsíce. Poskytuje lidem finanční jistotu v období mezi zaměstnáními.
e) Motivace k rekvalifikaci: Podporuje celoživotní vzdělávání a adaptabilitu pracovní síly.
f) Sektorové vyjednávání o mzdách a ochraně zaměstnanců: Zajišťuje spravedlivé podmínky pro zaměstnance v rámci jednotlivých odvětví.