VEJŠKA K NEZAPLACENÍ ANEB PROČ POTŘEBUJEME STÁTNÍ STUDENTSKÉ GRANTY
Piráti dlouhodobě bojují za spravedlivou a vzdělanou společnost. Českou republiku v tomto ohledu čeká ještě dlouhá cesta. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU totiž máme velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Podívejme se na konkrétní čísla: podle dat OECD z roku 2022 má u nás vysokoškolský diplom necelých 27 % lidí ve věku 25 - 64 let. Průměr EU je přitom 38 %. Za námi tak zůstává jen Rumunsko a Itálie.
Jako společnost bychom přitom měli mít zájem na tom, abychom měli více lidí s vyšším dosaženým vzděláním. Investice do vzdělávání vnímáme jako jeden z předpokladů pro nastartování ekonomického růstu a zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky.
Jedním z významných důvodů, kvůli kterým mnoho lidí neusedne do univerzitních lavic, je jejich socioekonomický status. Úspěch ve vzdělávání v České republice silně závisí na tom, z jakého prostředí dítě pochází a jaké postavení mají jeho rodiče. Z průzkumu Vysokoškoláci a bydlení vyplynulo, že studentský život není levný a drtivá většina studentů není schopna nést náklady na bydlení, dopravu a další výdaje spjaté se studiem sama, bez pomoci rodiny. Právě materiální zázemí tak omezuje přístup k vysokoškolskému vzdělání řadě lidí, přestože mají vůli i píli studovat. Česká společnost a její ekonomika tím tak nyní přichází o mnoho talentovaných mozků, kterým chceme dát s Piráty šanci.
Vratné studentské granty jako pomoc i možnost volby
Jedním z pomocných nástrojů, který již v různých podobách efektivně funguje v zahraničí, a který bychom rádi zavedli u nás, je program státních vratných grantů. Ten umožňuje studentům a jejich rodinám, kteří potřebují finanční pomoc, náklady na studium dostatečně pokrýt.
Dobře tak pro mladé lidi funguje ve chvíli, kdy je pro ně ještě velmi drahé financovat aktuální životní náklady formou komerčních půjček. Kompenzuje i stávající ubytovací a sociální stipendia, které jsou v současnosti jedinou přímou finanční podporou studentů. Ubytovací stipendium je totiž zatíženo mnoha omezeními, díky kterým jej čerpá necelá polovina studentů. Navíc je jeho výše velmi nízká a nijak v čase nezohledňuje vzrůstající životní náklady. Z obdobných důvodů jsou nedostatečná i stipendia sociální.
Mezinárodní srovnání tak dokazují, že přímá finanční podpora studentů VŠ je u nás téměř mizivá. Ať už ji vyjádříme jako podíl výdajů na celkové veřejné podpoře vysokého školství, podílem na HDP nebo podílem na zdrojích studentských příjmů. Na vhodnost zavedení státních studentských grantů upozornila OECD Českou republiku již před 18 lety a nedávno se znovu objevila v navrhovaných opatřeních Národní ekonomické rady vlády. Pirátům tak dávají za pravdu renomované ekonomické instituce.
Veřejně podporované nebo regulované systémy studentských půjček existují přibližně v polovině zemí EU, včetně těch, kde se na veřejných univerzitách neplatí školné. Tyto půjčky pomáhají pokrýt jak studentské životní náklady, tak různé poplatky a případné školné na soukromých školách. Díky nim se snižuje tlak na veřejné rozpočty a daňoví poplatníci, kteří nemají z vysokoškolského vzdělání přímý prospěch, nejsou finančně zatěžováni. Veřejná regulace pak zmírňuje riziko předlužení a problémů se splácením půjček v budoucnu, takže se studenti nemusí obávat, že pro to, aby mohli získat vysokoškolský diplom, se musí nebezpečně zadlužit na celý život.
Tyto systémy jsou rozšířené v zemích Skandinávie, ve Velké Británii, Nizozemsku a Německu. V Německu a Skandinávii jsou půjčky běžné i přesto, že veřejné školy nevybírají školné, na rozdíl od Velké Británie a Nizozemska, kde se školné platí. Granty jsou charakteristické sníženým úrokem, splátkami podmíněnými výší výdělku, zárukami za případně dlouhodobě nesplácené půjčky a administrací v rámci zavedené správy daně z příjmů fyzických osob, což je právě odlišuje od půjček komerčních.
Inspirace ze Švédska
Vhodným modelem státní vratné podpory k inspiraci by mohl být například tzv. švédský model. Jak funguje?
➤ O tuto studentskou podporu si může zažádat každý student vysoké školy. Maximální výše studentské podpory je 5 000 Kč měsíčně. Podporu studentům poskytuje stát, nikoliv banka nebo úvěrová společnost. Student podporu nesplácí okamžitě, ale až po dokončení studia a nástupu do zaměstnání.
➤ Řekněme, že polovina aktivní populace ČR si vydělá alespoň 35 000 Kč hrubého měsíčně. Absolventi, kteří by v zaměstnání vydělávali více, by svoji studentskou podporu spláceli a vraceli státu finance zpět.
➤ Pokud by student pobíral podporu 5 000 Kč měsíčně po dobu 3 let, splácel by státu ze svého následného příjmu 500 Kč měsíčně po dobu 30 let. Kdyby pobíral podporu 2 500 Kč, doba splatnosti by se zkrátila např. na 15 let.
➤ Absolventi, kteří by vydělávali méně než uvedených 35 000 Kč, by studentskou podporu nespláceli. Pokud by absolvent díky nízkému příjmu nebyl schopen v následujících 30 letech podporu splatit, nesplacená část (a to až do plné výše) by byla absolventovi odpuštěna.
➤ V tomto modelu tak stát investuje do vzdělání daného studenta a nese náklady na jeho podporu. Pakliže student vzdělání zužitkuje a bude mít díky němu nadprůměrný příjem, státu postupně jeho investici vrátí. Pokud studentovi tato investice k nadprůměrnému příjmu nepomůže, stát mu splátky odpustí. Riziko zadlužení je nulové a k podpoře se nevážou žádné úroky.
K tomu je potřeba dodat, že taková investice se státu dlouhodobě vyplatí. Vzdělanější společnost přispívá k inovacím a konkurenceschopnosti ekonomiky. Navíc vyšší vzdělání často vede k vyšším příjmům, což stát pocítí jak na daňových odvodech, tak na menší míře sociální podpory.
A jak se na podobný systém dívají sami studenti? Představený model státní podpory by dle již zmiňovaného průzkumu Vejška k nezaplacení mělo zájem využívat 48% studentů. 59% studentů je toho názoru, že by obdobná forma podpory měla být v Česku zavedena. Proti je pouze 19%. Obdobná část si pak myslí, že studenti by měli být finančně samostatnější a méně závislí na pomoci rodiny.
Vzdělaná společnost jako klíč k prosperitě
Rozvoj moderních technologií i složité celospolečenské problémy dnešního světa potřebují vzdělanou společnost. Čím vyšší je úroveň znalostí a dovedností jejích jednotlivců, tím lépe je vybavena pro řešení nesnadných výzev. S Piráty si navíc uvědomujeme, že finanční přínos vysokoškolsky vzdělaných lidí je důležitý i pro financování veřejných služeb, jako je zdravotnictví, školství a infrastruktura, což má pozitivní dopad na celou populaci.
Zkrátka, investice do vzdělání je nezbytná pro ekonomický růst. Právě proto představujeme tento model jako důležitý pilíř našeho plánu pro rozpohybování české ekonomiky a ve spolupráci s našimi koaličními partnery pracujeme na jeho realizaci. Prvním krokem je nastavení legislativního rámce studentských grantů promocí koaličního pozměňovacího návrhu k aktuálně projednávanému zákonu o vysokých školách. Ten má nově umožnit, aby mohly banky studentům poskytovat půjčky s žádným či jen velmi nízkým úrokem a současně nebyly povinny prověřovat jejich solventnost. Následovat pak budou další kroky na úrovni vlády pro praktické nastavení tohoto konceptu financování.
Chceme prostě, aby vysokoškolské studium bylo přístupné všem talentovaným a schopným lidem bez ohledu na jejich finanční situaci. Mnohonásobně se nám jejich podpora vrátí.
Použité zdroje:
Piráti: Vysokoškoláci a bydlení, sociologický průzkum agentury Perfect Crowd, duben 2023
Studie Finanční podpora vysokoškolských studentů v ČR: Rekonstrukce systému nutná, IDEA cerge-ei, září 2021
Návrhy NERV k vyššímu dlouhodobě udržitelnému ekonomickému růstu