Tichá válka

Zní vám to paradoxně? Že konzervativci útočí na rodiny? Vždyť oni mají být těmi tradičními a správnými zastánci rodin. Jenže nejsou. Ani trochu.

V České republice se totiž odehrává tichá a skrytá válka. Jejími oběťmi jsou ženy, děti a celé rodiny. Vládní politika, která se navenek tváří jako podpora rodin, ve skutečnosti systematicky snižuje příjmy žen, zvyšuje jejich závislost na partnerech a vytváří bariéry pro samostatný život. A pozor! Tato situace není náhodná, ale systematicky plánovaná. A její dopady jsou devastující. Podívejme se na fakta.

Ženy bez práce, bez peněz, bez budoucnosti

Současná politika vytváří prostředí, kde matky často nemohou pracovat. Nedostatek školek a dětských skupin je jen začátek problému. Zrušení slevy na školku a předčasné ukončení dotací na výstavbu zařízení péče o děti jsou kroky, které ženám berou možnost vrátit se do pracovního procesu. A když už se vrátí, čelí reálnému snižování rodičovského příspěvku. Zatímco před 15 lety činil 70–80 % starobního důchodu, dnes je to pouhých 50 %. Především ženy jsou tak tlačeny do role závislých na svých partnerech.To vlastně JE konzervativní.

Systematické snižování příjmů rodin s dětmi

Škrty v rodinné politice a snižování reálných mezd ve státní správě, kde tradičně převažují ženy, mají jasný dopad: nižší příjmy žen. Nevěříte? Zamrzlá sleva na dítě znamená reálný pokles o více než 10 miliard korun. Rozdíl v platech mezi muži a ženami se zvýšil z 15 % v roce 2021 na 18 % v roce 2023. Ženy tak přišly v průměru o 1500 Kč měsíčně.

Pro srovnání: průměrný rozdíl v EU je 12 %, v Polsku necelých 8 %. V řeči čísel: české ženy berou v průměru o 9 000 Kč měsíčně méně než muži a zhruba o 6 000 Kč méně než Polky. Česká republika se tak stává zemí, kde rodičovství znamená pro ženy ekonomickou past.

Situace je přitom ještě horší ve veřejném sektoru. Český stát diskriminuje ženy platově šestnáctkrát více než Polsko. Zatímco Polky ve veřejné sféře berou jen o 1 % méně než muži, Češky o celých 16,3 %. Hůř je na tom už jen Maďarsko.

Mateřství v Česku nese pečeť finanční penalizace. Nejvíce biti jsou právě ti, kdo nesou na bedrech budoucnost země – matky ve věku 35–44 let. Navzdory vyššímu vzdělání než mají jejich mužští kolegové se musí smířit s propastným rozdílem v odměňování – celých 21,1 % méně za stejnou práci. I tady je situace horší pouze v Maďarsku.

Tahle absurdita – systém, který trestá vzdělanost a péči o děti – jasně ukazuje, jak lehkovážně Česko zachází s potenciálem více než poloviny svých obyvatel.

Rétorika viny místo řešení

Část politické scény, stále bohužel významná, nejen že ženám ekonomicky škodí, ale také systematicky buduje pocit viny. „Můžete za nízkou porodnost," říkají tito politici, zatímco sami vytvářejí podmínky, které rodičovství ztěžují. Jejich rétorika je plná rozporů: na jedné straně vyzývají k vyšší porodnosti, na druhé straně ruší podpory, které by umožnily mít děti bez obětování kariéry a finanční stability. Popisky na těhotenské testy jsou jen dalším příkladem této toxické strategie. Ženy jsou obviňovány z problémů, které samy nezpůsobily, zatímco ti, kdo tyto problémy prohlubují, přicházejí s papalášskými radami.

Alarmující je, že ekonomická tíseň tlačí stále více matek do krajních situací. V roce 2010 tvořily matky přibližně 40 % osob v sexuálním průmyslu, dnes je to 60-70 %.

Samoživitelky na hranici přežití

Pro samoživitelky je situace ještě náročnější. Nedostatek míst ve školkách a dětských skupinách, krátká provozní doba a vysoké poplatky znemožňují matkám plnohodnotně pracovat. Místo příspěvku na děti dostávají slevy na nepracující manželku. Reálný pokles výživného a jeho chybějící valorizace o inflaci znamenají, že samoživitelky často žijí na hranici chudoby. I v dotovaných dětských skupinách platí samoživitelky 6000 Kč za dítě. Tato politika nejenže snižuje příjmy žen, ale celých rodin.

Příběh, který se opakuje den co den

Představte si Janu, mámu dvou dětí. Po rozvodu se snaží vrátit do práce, ale nedostatek školek jí to znemožňuje. Když už najde práci, zjistí, že její mzda je reálně o 20 % nižší než před pár lety. Výživné, které dostává, nereflektuje inflaci, nestačí ani na základní potřeby. Jana je unavená, frustrovaná a cítí se provinile, že nedokáže zajistit svým dětem lepší život. Její příběh není výjimečný. Je to příběh tisíců žen.

Svět se změnil, politika zůstala pozadu

Svět se změnil. Už není doba, kdy prarodiče mohli běžně pomáhat s péčí o děti. Dnes pracují do 65 let a většina rodin nemá ani nárazové hlídání. Svět se zrychlil a s nástupem umělé inteligence se zrychluje ještě více. Ženy si nemohou dovolit být šest let mimo pracovní trh.

Klíčem k úspěchu je udržení kontaktu s profesí, ale současná politika tento kontakt systematicky podkopává. Když rodiny nemají dostatečné příjmy, dopadá to nejen na ženy, ale i na jejich partnery, na které roste obrovský tlak, aby se sami postarali o rodinu. Situaci ještě zhoršuje drahé bydlení. Tento tlak ničí vztahy, ničí rodiny a ničí celou společnost.

Co dál?

Česká republika se musí probudit. Politika, která podkopává rodiny s dětmi, podkopává celou společnost. Je čas přestat obviňovat jednotlivce a začít řešit systémové výzvy. Je čas postavit se za samoživitelky, za rodiče, za rodiny. Je čas změnit příběh.

Svět se změnil. Je čas, aby se změnila i česká rodinná politika. Ale skutečně.

Řešení máme. Proč ale vládu nezajímá?

1) Dorovnat reálný pokles rodičovského příspěvku a daňových slev za posledních 5 let

2) Vrátit daňovou slevu na školku (tyto peníze, cca 20 mld., stát vzal rodinám s dětmi a použil je na mimořádné zvýšení důchodů)

3) Zavést flexicurity, která sníží rizika spojená se změnou zaměstnání, což by pomohlo zejména rodičům s dětmi a lidem starším 50 let

4) Stát půjde příkladem jak v rovném odměňování, tak i v poskytování flexibilních úvazků pro rodiče.

5) Garance místa ve školce nebo dětské skupině od 2 let věku dítěte. Pokud obec nedokáže místo zajistit, bude rodiče finančně kompenzovat.

6) Nižší platby za školku a dětskou skupinu, aby se rodičům vyplatilo pracovat.

7) Zvyšování výživného se nebude řešit nárazově soudně. Místo toho se výživné každoročně bude automaticky zvyšovat o inflaci nebo růst příjmů druhého rodiče.